Už všechny lampy v parku svítí
Marná sláva, za chvilenku
Půjdeme spát
Tak aspoň ještě do devíti
Aspoň těch pár minut venku
Můžeme stát

Než z náručí nás vyprostí ta
Noc, co klíčem brány parku odmyká
Tak šeptej mi ty hlouposti a
Říkej, co se vždycky jen tak říká

Šeptej dál sladká slova, která zdají se být
Zbytečná a bláhová, a srdce mé, tak jako včera
Do zítřka si jejich vůni uschová

Už všechny lampy v parku svítí
Hlavy smutně k zemi věší, půjdeme spát
Pět minut zbývá do desíti
Dobrou noc už měli jsme si dávno dát
Však nedělej si starosti
Ať na věži i jedenáctá odtiká
A šeptej mi ty hlouposti
A říkej, co se vždycky jen tak říká

Však nedělej si starosti
Ať na věži i jedenáctá odtiká
A šeptej mi ty hlouposti a říkej
Co se vždycky jen tak říká

A šeptej mi ty hlouposti
A říkej, co se vždycky jen tak říká...