Jak ránem procitám a probouzí mě chlad
Mé srdce je zlomené, tak prázdné se zdá
Jak dlouho budem každý sám
Proč kapek deště ptát se mám
Jak dlouho tě nespatřím, já ptám se jich, ptám

Scházíš mi, lásko, čím dál víc
Smutek můj je bez hranic
Věčně živý v mých vzpomínkách zůstaneš
Scházíš mi, lásko, čím dál víc
Smutek můj je bez hranic
Slzami se ptám, jak moc ti scházím já
Na polštář stékají, mé soužení však nezmění

Večer se tvé fotky ptám, když v slzách usínám
Proč mám strach zase ráno vstát
Kdy tě spatřím, se ptám

Scházíš mi, lásko, čím dál víc
Smutek můj je bez hranic
Věčně živý v mých vzpomínkách zůstaneš
Scházíš mi, lásko, čím dál víc
Smutek můj je bez hranic
Slzami se ptám, jak moc ti scházím já
Na polštář stékají, mé soužení však nezmění

Scházíš mi, lásko, čím dál víc
Smutek můj je bez hranic
Věčně živý v mých vzpomínkách zůstaneš
Scházíš mi, lásko, čím dál víc
Smutek můj je bez hranic
Slzami se ptám, jak moc ti scházím já
Na polštář stékají, mé soužení však nezmění