Jak mohl být prostý ten život můj
Kdybych přála si míň slávy mít
Spíš si vážila víc toho mála, co mám
Však úspěch vábí
Vábí moc, i když málo dá nám
A lásku, když chceš, kde ji vzít?
Pak pryč někam toužíš - a kam?

Čím výš se člověk dobral, tím snazší pád
Teď i já opouštím slávy trůn
Žena vládce, jenž padnul, mimo slunce mám stát
Můj sen byl krásný
Svobodu všem, kdo jen snesou ten dar
Však ze snů i z listin je cár
A nemám, už nemám co dát

Bůh s tebou, má Argentino
Co není, snad přijde jednou
Už pro mě neplač, pohár je dolit
A mnoho slzí máš ještě prolít

Jen žádný smutek a žádný flór
Náš rod měl vždy pýchu a vzdor
Život můj vždycky byl plný písní a her
I vám byl slíben
Ten ráj volných pěšin, kde dýchá se líp
Kde nezní vzlyk synků a dcer
Proč nestal se skutkem ten slib?

Bůh s tebou, má Argentino...

Bůh s tebou, má Argentino
Co není, snad přijde jednou
Už pro mě neplač, pohár je dolit
A mnoho slzí máš ještě prolít

Rovni jsme si v tom
Že rosteme v prach
A po snech zbudou jen schránky těl
Však ten, kdo vsadil strom
Plody ač nesklízel
Ten smysl svůj snad měl