Tábor hoří, dohořívá
Noc se halí tmou
Černé mraky tiše plují
Kamsi oblohou

Máš, cikáne, oči rudé
Že jsi v noci bděl
A že si to svoje štěstí
Najít neuměl

Cikáne černý
Cikáne věrný
Zapomeň dřív
Než půjdeš spát

V tvém srdci touha
Však noc je dlouhá
Už nehledej
Co máš tak rád

Čas zhojí
Co se štěstím
Za rozcestím zdálo
Když ti tak málo lásky
Osud nachystal

Cikáne černý
Cikáne věrný
Ten, kdo ti lhal
Nemiloval

Stíny blednou
Ještě jednou
Píseň sladká zní
Cikánovy housle lkají
Píseň poslední

Na nebi se hvězdy skryly
Tábor usínal
Jen jeden z těch černookých
Smutně vzpomínal